Autor: Michaela Rochovanská

Ve světové premiéře uvede Divadlo Na zábradlí unikátní příběh pražské kolonie Buďánka. Titul Kolonie Lucie Ferenzové divákům nabídne dvě části. První je revue s živou hudbou a druhá beseda poslední obyvatelky kolonie Anežky Hradílkové pokaždé s jiným hostem – pamětníkem. V pražské kolonii Buďánka v Košířích stojí mezi ruinami dnes už jediný domek. V bující zeleni působí jako memento zaniklé vesnice uprostřed města. Během dvacetiletého porevolučního boje s nezájmem, pasivitou a korupčním prostředím úřadů zchátrala jedinečná památka, odborníky nazývaná pražským Montmartrem či smíchovskou Zlatou uličkou. Vlastníkem tohoto posledního domku zůstal Ludvík Hradílek a nadále zde pobývá jeho dcera. Právě ze setkání s Anežkou…

S mladým hercem Ondrou Havlem jsme se sešli v malé restauraci v centru Prahy. Při příjemném posezení jsme si povídali nejen o seriálu Ulice, ve kterém ztvárňuje roli vzpurného studenta gymnázia, ale také o jeho studiu, divadelních aktivitách, obdivovatelkách a dalších zajímavostech. Když jsme si domlouvali schůzku, říkal jste, že máte do odpoledních hodin školu. Zeptám se tedy, co studujete? Studuji Gymnázium Postupická u nás na Spořilově. Jsem ve „druháku“, školu mívám většinou do tří čtyř hodin odpoledne, takže to zabírá dost času. Proč jste se rozhodl zrovna pro gymnázium? Stejně jako teď jsem nevěděl, na který obor mám jít, kam konkrétně směřovat.…

V polovině listopadu se ve Studiu Švandova divadla představí první díl z minicyklu Teď přichází Zákon. Inscenace KAI/ABE 2011 se prostřednictvím textu Barbory Hančilové a režijního vedení Petra Štindla věnuje tématu Kain a Abel. Nový projekt Švandova divadla navazuje na loňský, divácky interaktivní a velmi úspěšný cyklus deseti divadelních skic s názvem Hyde Park. Z něj vzešly tři inscenace (Šoa, Zpověď masochisty, Nakrm hada na své hrudi), které byly v nové sezóně začleněny do stávajícího repertoáru Švandova divadla. Minicyklus Teď přichází Zákon odstartuje v polovině listopadu inscenace KAI/ABE 2011. „Volba příběhu Kaina a Abela má podle mne v sobě vnitřní i vnější dramatičnost. A proto jsem tuto biblickou kapitolu zvolil…

Inscenace Takový žertík spadá pod repertoár vydařených komedií Divadla Na Jezerce. Nad ostatními však vyniká tím, že diváky baví už krásných osm let, co ji má nuselská scéna na repertoáru. V představení o tom, že o rozchodech se rozhodně nemá žertovat, vyniká ústřední dvojice herců – Jan Hrušínský a Miluše Šplechtová. Premiérově se inscenace představila obecenstvu již 28. dubna 2004 ve vysočanském Divadle Gong, v němž kdysi působila Divadelní společnost Jana Hrušínského. Mezi diváky se Takový žertík stal velice populární, a tak ho natočila Česká televize a jeho záznam zařadila do svého vysílání. Dnes se hraje osmým rokem, s mírně pozměněným obsazením. Ústřední…

Produkce připravovaného muzikálu Kapka medu pro Verunku chystá na příští neděli zajímavou kulturní akci. Na Bílé hoře se můžete těšit se na mnohé muzikálové melodie v podání známých zpěváků. Uslyšíte i první ukázku z tohoto nově připravovaného titulu, který se bude hrát od září 2012 v Divadle Hybernia. Od listopadu 2011 produkce muzikálu Kapka medu pro Verunku zahájila ve spolupráci s Bikrosklubem Řepy provoz multifunkčního prostoru na Bílé Hoře. Zde se nachází k dispozici menší kulturáček, ve kterém návštěvníky čeká spoustu kulturních akcí pro děti i dospělé (vystoupení Myš a Maš, karnevaly, divadélka, divadla, bály, karaoke, taneční večery, večery s živou hudbou, promítání…).…

Hudebník Ondřej Ruml pomalu ale jistě zdárně nakračuje k herecké profesi. Kromě své první role v lyrikálu Kudykam hraje i v inscenaci Merlin: zrození v pražském Švandově divadle. Zajímá se o starověké legendy? Jak se učí verše? A jak bude vypadat jeho album? Odpovědi naleznete v následujícím interview. Sešli jsme se v kavárně Švandova divadla, ve kterém jste novou tváří. Co vás vedlo k činoherní scéně? Do tohoto divadla jsem se dostal díky předchozí spolupráci s Dodem Gombárem, který zde pracuje jako umělecký šéf. Spolupracovali jsme spolu již na divadelní hře Michala Horáčka a Petra Hapky Kudykam, kde jsem měl první velkou činoherní roli. Do té doby jsem…

Začátek 50. let u nás je perfektně vystižený v příběhu o partě mladých hudebníků. Rytmus v patách u diváků vyvolal silné emoce, spojené se vzpomínkami na tehdejší špatné časy.    Posledních pár let svobody, která u nás v Čechách panovala, přála dosud americké tiskové agentuře a zbylým jazzovým kapelám. Ve středu dění se ocitá parta mladých lidí, kteří se točí kolem jedné jazzové skupiny a krásné dívky Geraldinky. Nezodpovědná slečna se zaplete do režimních sítí, které ji zničí. Smysl pro spravedlnost má však veliký, jejím krédem se stává: potřebným je třeba pomáhat. Skvělé zachycení doby Škvoreckého příběh pro jeho tvorbu s typickým hrdinou…

Známý český herec a režisér Lumír Olšovský momentálně žije především zkoušením nového „crazy“ muzikálu Jeptišky, který bude mít v listopadu premiéru v Divadle Na Fidlovačce. Povídali jsme si nejen o chystané hře, ale také o tom, proč se nyní věnuje především režírování. Právě zkoušíte muzikál Jeptišky, kde jste se ujal režie. Tento počin ale není nový. Dokáže člověka, který ho viděl už v jiném divadle, nějak překvapit? Na co byste diváka nalákal? Myslím, že dokáže. Je to muzikál, který dovoluje překvapení na každém rohu. Já doufám, že za každou větou něco nového a zajímavého diváci najdou. Podle herecké sestavy, která je opravdu bujará,…

Ač vystudoval výpočetní techniku se zaměřením na podnikatelskou administrativu, rozhodl se pro hereckou kariéru. Známý je především díky titulní roli Tomáše ve filmu Anglické jahody. Účinkuje v Divadle na Vinohradech (Mumraj, Marie Stuartovna) nebo v Komedii omylů na Shakespearovských hrách. My jsme se rozhodli, že ho čtenářům PraKultury ještě přiblížíme. Tohle je Ivan Lupták. Proč jste se po absolvování studia výpočetní techniky hlásil na DAMU? Po základní škole jsem neměl tušení, co bych chtěl dál dělat. Protože se kamarád hlásil na obor výpočetní technika, rozhodl jsem se, že půjdu s ním a zkusím studovat tam. Od začátku jsem ale věděl, že počítače nejsou…

The End of Colours – revival populárních The Doors ukončoval sezonu klubu Limonádový Joe. Při té příležitosti jsme vyzpovídali frontmana kapely, který je spíše než jako zpěvák známý díky hraní v televizních seriálech. Náš rozhovor s Pavlem Baťkem se ale ubíral právě směrem hudebním. Pavle, máte před zkouškou na vystoupení s vaší kapelou. Berete je jako odreagování nebo spíš jako takovou pracovní nutnost? Určitě jako oddych. Mojí hlavní prací je divadlo, přesněji herectví. Koncerty sice taky s herectvím souvisí, ale vždycky je to pro mě taková „oddychovka“. V kapele jsou i lidi, kteří s divadlem nemají nic společného. Jsme prostě dobrá parta. A hlavně…

Šedesátá léta se pro mladého Tomáše stávají osudným. Začínají se mu rozpadat jeho sny a plány, naděje na lepší zítřky. Píše se totiž osudné datum 1. srpna 1968. Mrkněte na Anglické jahody. Osudový milostný příběh mladých lidí, kteří chtěli mít chvilku času na lásku, ale ocitli se v nesprávnou dobu na nesprávném místě. Stejně tak je osudovým příběhem generací, jejichž sen o svobodě a obyčejně šťastném životě byl právě téhle srpnové noci násilně přerván. Režisér Vladimír Drha vsadil na jistotu. Zvolil citlivé téma, kterým může ukázat jak nedalekou historii našeho státu, tak vztahy a tehdejší „sílu“ našeho národa. A to vpád ruských vojsk na naše…