Zlatovláska, O Popelce, Princezna se zlatou hvězdou a podobné pohádky jsou sice už snad nepřekonatelnou klasikou, přesto ti nejmenší čtenáři jistě ocení, když si budou moci přečíst i nějaký nový pohádkový příběh. A od toho tu je mladá autorka pohádkových knížek Tereza Mašková, se kterou jsme si popovídali.
Terko, kdy začala vaše spisovatelská životní etapa?
Možná se budete divit, ale všechno to začalo v těhotenství. Před pěti lety jsem přišla v sedmém měsíci o miminko, které se narodilo předčasně a mrtvé. Když jsem tedy pak čekala Valinku, hodně mě hlídali. Strávila jsem spoustu času po nemocnicích, byla jsem na rizikovém. Do toho mi bylo strašně zle a doktoři mi tak radili odpočívat a nic nedělat. Když jsem měla “světlejší” chvilky a cítila se lépe, šla jsem na krátkou procházku nebo seděla v parku na lavičce a pozorovala, co se děje kolem. V tu chvíli jsem si začala psát různé poznámky.
Prozradíte jaké?
Úplně obyčejné… třeba “přes cestu běžela kočka”, “v trávě dupe ježek”, “na větev přiletěla sýkorka” a podobné jednoduché poznámky, ke kterým jsem pak přidávala další věty, až z toho vznikl příběh. Utíkala jsem do světa fantazie, abych se z těch všech negativních výsledků vyšetření a běhání po doktorech nezbláznila. Pak se narodila dcerka a já měla úplně jiné starosti. Na svoje poznámky jsem tak úplně zapomněla. Když mi skončilo šestinedělí, přijela kamarádka a já jí v jednu chvíli poslala pro čistou plínku na přebalovací pult, kam jsem odhodila ten svůj sešit s poznámkami. A ona si ho všimla.
A potom se, hádám, zrodil nápad na knihu?
Ano. Kamarádka se do těch mých poznámek začetla a říkala, že se jí to líbí, ať tomu dám nějakou formu a vydám je jako knížku. Nejdřív se mi to zdálo jako blbost, ale pak se mi to rozleželo v hlavě. A jelikož malá byla hodně spavé miminko, času jsem měla spoustu. Tak vznikla první knížka, kterou jsem držela v ruce 16. července 2023.
Kolik měla tehdy vaše knižní prvotina výtisků?
Prvních knížek jsem nechala vytisknout dvanáct, aby se to finančně trošku vyplatilo s tím, že si jednu nechám a zbytek rozdám po kamarádkách. Pak jsem to zkusila nafotit, dát na různé bazárky a strhlo se šílenství a já volala do tiskárny, že potřebuji vytisknout dalších padesát knížek.
Tak to je hezké…
Ano ano, a na žádost maminek pak vznikla během dvou měsíců moje druhá knížka. Následně mě napadlo udělat zimní a vánoční pohádky a v prosinci jsem psala jarní a velikonoční knížku, kterou prodává i nakladatelství Kosmas. Momentálně dopisuju pohádkové příběhy z vodní říše. Vlastně kdyby se mi nestalo všechno to špatné, asi by žádná knížka nikdy nevznikla.
A jaké vaše pohádky se nejvíc líbí vaší dceři?
No, dobrá otázka (smích). Mé dceři v době, kdy si povídáme, jsou necelé tři roky, takže asi ještě úplně nedokáže ocenit, která pohádka je lepší než ta druhá a proč. Ale je pravda, že když je čas na spinkání, vždycky přijde s mojí knížkou, zaleze si do postýlky a leží a tak dvě minuty vydrží poslouchat. Pak už jí to moc nezajímá a chce si spíš hrát.
Co od vašich pohádek mohou čtenáři čekat?
Pohádky jsou o zvířátkách. Jsou krátké, jednoduché, doplněné o úkoly, zajímavosti, obrázky. Chodím je občas číst i do školek, měla jsem několik veřejných čtení, byla jsem na adventních trzích v Pardubicích. Celkově bych ráda moje pohádkové knížky dostala víc k lidem.
Máte v budoucnu ambice psát i něco pro dospěláky?
Napsala jsem i pár románů pro ženy a dívky. Na na mých stránkách je k prodeji pouze jedna, a to Nebezpečná hra, což je příběh z prostředí pražského gymnázia, kdy se jedna nevinná a původně zábavná sázka změní v nebezpečnou hru, ve které půjde i o život. Dala jsem dohromady moje vzpomínky na školu, mamky vzpomínky na školu, přihodila trošku fantazie a příběh byl na světě. Nechybí tam humor, napětí, vášeň, láska, zrada, přátelství, nenávist. Co mám recenze od kamarádek, co jí četly, tak se jim moc líbila. Jinak mě spíš baví víc ty pohádky pro děti, a to je cesta, kterou bych se chtěla vydat i do budoucna. Ale samozřejmě, nikdy neříkej nikdy.
A kde se o vás můžeme dozvědět více?
Čtenáři se mohou mrknout na moje zmiňované webové stránky www.knizkyodteushky.cz. Tam najdou vše potřebné, informace o knížkách i třeba fotky z akcí. A samozřejmě mám také Instagram a Facebook.
Co nám na závěr o sobě prozradíte?
Jsem především máma, pak také pohodářka, optimistka, mám ráda zvířata, procházky a také ráda peču.
Foto: archiv Terezy Maškové
