Když v mládí zažil velký přestup, peníze a sláva mu úplně zamotaly hlavu. Teď je Petr Švancara možná ještě slavnější než kdysi, už ale ví, jak s popularitou zacházet. Fotbalový bohém a bavič nám prozradil, jaký je o něj po návratu z reality show Survivor zájem, co má v plánu udělat s ikonickým dresem i jakou má rád hudbu.
Petře, rozhovor děláme po večeři. Předpokládám, že jste k ní neměl kokosy…
Neměl. Teď už si zase užívám jídel z restaurací a hlavně domácí kuchyně. Tím, že jsem v Survivoru dost trpěl, mám výhodu, že mě teď hodně lidí zve a nabízí mi nejrůznější specialitky.
Využíváte toho?
Obrážím a papám, co jde! Dokonce mi chodí i spolupráce na nejrůznější restaurace a pizzerie. Neskutečně si to užívám.
Přijímáte všechny spolupráce, nebo si vybíráte?
Není to tak, že bych měl třeba padesát spoluprací a denně zahlcoval sociální sítě reklamou, to ani nechci. Na druhou stranu si ale pojďme přiznat, že peníze nesmrdí nikomu, takže pokud to má smysl a je ten kontrakt dobrej, jsem otevřenej k jednání.
Máte nějaké zvláštní podmínky?
Musí to dávat hlavu a patu. Chci mít pár kvalitních spoluprací a věnovat se tomu delší dobu. Záleží mi i na zpětné vazbě pro tu firmu, že se jim to vyplatilo. Není to jen o tom, že si Švancara vezme peníze.
Všude se o vás teď mluví. Nepřestanete zase zdravit lidi, jako když jste kdysi přestoupil do Slavie?
To už ne (smích). Mám právě hrozně velkou výhodu v tom, že už vím, jak to probíhá. Popularitu si užívám, ale vím, že brzo zase pohasne… Vnímám to, jsem rád, že jsou na mě pozitivní reakce, je to ale hlavně o tom, jak se pak člověk chová. Rozhodně teď nejsem namistrovanej fracek. Škoda, že jsem takovej mozek neměl ve dvaceti letech.
Všechno zlé je k něčemu dobré.
Teď můžu dokázat, že jde být slavnej a zároveň hodnej, takovej ten kámoš s lidma. Pokud jsou lidi příjemný a chtějí se vyfotit nebo si popovídat, tak nemám problém. Teď je to dennodenní věc. Kam vlezu, tam mám besedu, fotím se. Jsem za to rád, a taky jsem rád, že jsou rádi lidi.
Čekal jste, že vám může Survivor přinést takovou slávu?
Vůbec. Člověk si to tam hlavně neuvědomuje, několik týdnů je mimo realitu a nic neví. Když jsem prakticky po dvou měsících zapnul telefon, začal jsem sledovat, že se o tom celkem píše. Jak pak došlo na vyřazení na televizních obrazovkách, ten nával byl šílenej. Člověk je za to ale rád, to bez debat.
Nemrzí vás, že jste vypadl?
Na jednu stranu jsem si říkal, že je škoda, že jsem tělesně odešel, mohl jsem víc zamakat. Na druhou stranu je ale lepší živá osobnost, než mrtvá osobnost, když to řeknu trošku namyšleně. Lidem jsem se vrátil ve zdraví. Kdyby se mi něco stalo, byl by to problém.
No, zhubl jste teda pěkně… Mají se fotbalisté v 1. A třídě bát, že začnete běhat?
To se bát nemusí, budu držet těch svých pět set běžeckých metrů na zápas. O víkendu hrajeme první mistrák, takže se těšim. Může to zhatit jenom počasí, protože já už jsem takovej ten rozmazlenej fotbalista. Takže když by pršelo nebo byla zima, tak nevím, jestli dorazím (smích).
Už víte, co bude s dresem, co jste nosil v Survivoru?
Chtěl bych si doma udělat vitrínku, kde budou fotky obou kmenů se všemi účastníky, plavky, mikina Zbrojovky a dres s botama. Plus samozřejmě šátky. Nabízí se i nějaká dražba, i když si nemyslím, že by o to někdo stál.
Podle mě teď určitě.
No, mně to přijde i blbý, protože už to dělal Tomáš Zástěra, který dražil trenky. Kdyby to neskutečně finančně pomohlo nějaké charitativní akci, tak bych to udělal, ale musela by to být podobná částka jako u Tomáše. Jinak radši odehraju nějakej zápas, kde vybereme peníze a pomůžeme touhle cestou, než abych dražil dres.
Je v soutěži někdo, s kým byste chtěl udržet kontakt?
Jednoznačně s červeným kmenem, dá se říct, že s celým. Jsme domluvení, že jak to skončí, budeme řádit v Praze a Brně. Počítáme s tím, že se vídat budeme, už teď jsem ve spojení s Vaškem Matějovským, který vypadl jako první.
Máte už nějaký konkrétní plán?
Určitě zajdeme někam na dobrý jídlo. Ty večery u ohně, který jsme prokecali, byly hlavně o tom, že jsme si říkali, kam zajdeme a kde si dáme něco dobrýho.
Byl tam naopak někdo, s kým jste si nesedl?
Martin z modrýho kmene, to je šílenej člověk. Jinak všichni byli svým způsobem v pohodě, myslím, že byli vybráni dobře. Každej jsme nějakou formou originál.
Co byl pro vás největší šok na ostrově?
Jsou to čtyři věci. Spánek, protože spíte na tvrdým a budíte se, pak jídlo, počasí a dny volna. Bylo to opravdu nekonečný. Jeden den na ostrově je jako deset dní v normálním životě.
Máte nějakého favorita?
Ta soutěž nemá favorita. Každý den se tam může něco stát. Může vás něco štípnout, kousnout, jsou tam teplotní rozdíly, kdy je v noci třeba třináct stupňů a přes den je na slunku pětačtyřicet. Tělo může selhat, a ten, kdo delší dobu nejí jako já, může odejít fyzicky.
Je ale někdo, komu byste přál výhru, ne?
Přeju to Andrejce nebo Pepovi.
Zpátky k vám. Už jste byl na váze? Hlídáte si kila?
To nejde uhlídat. Zhubl jsem osmnáct, byl jsem kost a kůže, teď to jde nahoru. Takový dvě tři kila už jsem asi nabral. Byl jsem na pivě, a pivo je sviňa. Pokud k tomu něco nebudu dělat, tak se zase vrátím ke stovce. Chci se pohybovat někde kolem osmdesát pěti kilo.
Přiznejte se, kolik už padlo chlebíčků?
Těch už bylo hodně, desítky určitě. Je to ale věc, kterou si člověk musí hlídat. Lidi mi furt nosí chlebíčky a myslí si, že jich sežeru dvacet. Když se jich přejím, tak je pak budu nenávidět.
Co vlastně vy a kultura? Jakou máte rád muziku?
Já jsem vyloženě fanda českejch kapel. Mám rád pop, sám jsem promotér nejrůznějších akcí ve Vyškově. Před pár lety jsem dělal Kryštof, loni Mirai. To jsou kapely, který mám hrozně rád. Pak třeba Marek Ztracený, Pokáč… Nemám ale ani problém si zapnout country nebo dechovku.
Tak to jsem moc nečekal.
Já mám prostě rád český věci a český legendy. V pondělí jdeme do pořadu Tiki-Taka a bude tam Péťa Janda z Olympicu, na něj se strašně těším. Já mám na své práci rád právě to, že se potkám s lidma, který obdivuju.
A co filmy? Chystáte se teď do kina?
Teď na to není úplně čas, ale s manželkou jsme jinak pravidelní účastníci, takže určitě někdy vyrazíme za kulturou. Akorát já jsem v tomhle prostě českej, potřebuju mít naše herce. Je ale pravda, že před odletem na Survivor jsem viděl Avatara.
Další články s Petrem Švancarou najdete zde. O Survivoru čtěte tady.
Text: Jan Rochovanský
Foto: TV Nova, Instagram/Petr Švancara
