Absolventka JAMU, herečka, zpěvačka, to je devětadvacetiletá Simona Zmrzlá. Milovníci divadla ji mohou znát z brněnského divadla Husa na provázku, ostatním se do povědomí bezpochyby dostala rolí Katynky v debutovém filmu Ondřeje Havelky Hastrman. Jak se na natáčení připravovala? Co má ráda? A co pro ni znamená mateřství?
Ve filmu Hastrman jste ztvárnila hlavní ženskou postavu Katynku. Jak jste se k této roli dostala?
Žádný zajímavý příběh za tím není. Zúčastnila jsem se castingu a vybrali mne. Samotnou mě to překvapilo.
Četla jste knihu od Miloše Urbana, ze které vycházel scénář?
Ano, samozřejmě, a románového Hastrmana vřele doporučuju i všem čtenářům!
Jak jste se na natáčení připravovala?
Krom toho, že jsem si detailně četla scénář a přemýšlela nad ním, jsme se před natáčením s Ondřejem Havelkou a s Karlem Dobrým sešli a probírali jsme situace a celý vztah Katynky a Barona.
Máte něco společného s Katynkou?
Určitě máme společného mnoho. Hrdost, emancipace, touha po uznání a potřeba mít svůj vlastní názor, který je ostatními respektován. Všechny tyto věci nám ženám střední Evropy dnes přijdou normální. Miloš Urban v románu píše, že Katynka se do doby, ve které se děj odehrává, “nehodila”. Je na svou dobu velká rebelka, takže když se v druhé části románu ocitne v současnosti, stává se feministkou a hlavně ekologickou aktivistkou. Nemůžu si nevzpomenout na Gretu Thunbergovou. Blížící se klimatickou katastrofu beru jako jedno z nejdůležitějších témat dnešního světa a přála bych si, aby se touto krizí zabývali krom veřejnosti i politici z celého světa a podnikali zásadní kroky k záchraně našeho klimatu.
Jaká byla spolupráce s režisérem Ondřejem Havelkou a hercem Karlem Dobrým, jenž ztvárnil postavu Hastrmana?
Skvělá. Ondřej je hlavně ohromně slušný a skromný člověk, který se k ostatním chová s respektem. Zároveň je velmi pečlivý. Všechny obrazy měl naprosto přesně promyšleny a chtěl, abychom tuto představu splnili. Pamatuji si, že se mi někdy krátce po skončení natáčení svěřil, že Katynku si vysnil právě tak, jak se nám to podařilo natočit. To mi utkvělo v hlavě a beru to jako velkou pochvalu. S Karlem jsme se předtím neznali. A s ním a s Honzou Kolaříkem, mým kolegou z Divadla Husa na provázku, jsme na place dělali plno vtipů a srandiček. Mám ráda, když se lidi neberou moc vážně.
V Hastrmanovi se střetává křesťanství a pohanství. Jak na tento střet pohlížíte?
Tohle téma mě v Hastrmanovi hodně baví. Právě Katynka je ve filmu zastáncem mystiky a mystických obřadů. Ale myslím, že tím chce jen vyprovokovat zkostnatělou církev. Je prostě rebelka. Možná je to taky jeden z důvodů, proč ji tak láká Baron, který je protipólem církve a tedy i postavy faráře.
Mnoho scén se točilo kolem vody. Jaký vztah máte vy sama k vodě?
Řekla bych, že celkem kladný. Proto taky vidím jako podstatný problém, že v české krajině vody ubývá a že naše krajina vysychá. Mimochodem, především o tomto tématu je kniha Hastrman, resp. její druhá část. Miloš Urban napsal druhý díl Hastrmana právě jako reakci na těžbu a drancování přírody.
Je nějaká scéna, na kterou nerada vzpomínáte?
Vlastně ani ne, celé natáčení jsem si dost užila. I když, možná scény v dešti. Točili jsme sice v létě, ale v noci bývá v srpnu už celkem chladno a filmový déšť je mnohem hustší než ten přírodní, takže během minuty je člověk promoklý na kost. Tak jsem to brala jako otužovací kúru.
Jaké ohlasy jste na film vnímala ve svém okolí?
V mém okolí byly ohlasy celkem dost pozitivní, z čehož mám radost. Kritiky také nebyly špatné a ve většině z nich se pozitivně mluvilo o hereckých výkonech, z čehož mám radost podruhé.
Role Katynky vám vynesla nominaci na Českého lva za hlavní ženský herecký výkon. Co to pro vás znamená?
Měla jsem z toho samozřejmě velkou radost a už samotnou nominaci beru za úspěch.
Vystudovala jste JAMU. Kdyby to nebylo herectví, je jiná profese, která by vás lákala?
Upřímně, to si nedokážu představit. Tedy nedokážu si představit jinou práci, která by mě tak naplňovala. Obdivuju lidi, kteří každodenně dělají práci užitečnou pro druhé a s tíhou velké zodpovědnosti.
Jste členkou Divadla Husa na provázku, kde hrajete v mnoha inscenacích. Jakou postavu máte nejraději?
Divadlo Husa na provázku je alternativní scéna a myslím, že u nás máme velmi zajímavá představení. Ani bych neřekla, že mám nějakou oblíbenou roli, spíš mám oblíbený titul. Jedním z nich je například celkem nová a osobitá inscenace „Hráč“, která je podle Dostojevského a v režii Michala Háby, nebo „Amerika“ podle Kafky v režii Michala Dočekala. Obě tyto inscenace měly premiéru letošní sezónu, tedy na podzim 2018.
Kromě hraní se věnujete i zpěvu, ve které kapele?
Zpívám ve dvou kapelách. Ta první je Meteor z Prahy. Název i počátek kapely vznikl v představení Lásky jedné plavovlásky, které mělo premiéru v roce 2007. Už jsme tedy měli desetileté výročí. A druhou kapelou je Golden Delicious. V této formaci jsou také někteří členové spojeni s Divadlem Husa na provázku. V obou kapelách jsou vynikající muzikanti a skvělí lidi. Většinou je na koncertech hodně srandy.
Máte dceru Taťánu, co pro vás mateřství znamená?
Znamená pro mě zásadní obrat v životě. Tehdy jsem už měla domluveno, že po škole nastoupím do angažmá v Divadle Husa na provázku. Vladimír Morávek (tehdejší umělecký šéf, pozn. red.) mi slíbil, že rok počká. Teď jsem v angažmá už šestou sezónu a musím říct, že herecký kolektiv je na Provázku velmi cenný a ne příliš obvyklý úkaz. Každopádně jsem vděčná za to, že se dcera narodila, že je zdravá a miluju ji. Teď už je jí skoro sedm let a je to, jak se říká, správná parťačka.
Když zrovna netočíte nebo nehrajete, jak trávíte svůj volný čas?
V divadle jsem skoro pořád a natáčení je také časově náročné, takže když mám nějaký volný čas, myslím hlavně na dceru a na partnera.
A co vás čeká v nejbližší době?
U nás v Divadle Husa na provázku se od letošního ledna změnilo vedení. A po zdařilých premiérách na podzim, které jsem už jmenovala, nás čeká jarní premiéra s názvem Ticho na zemi v režii Dodo Gombára. Přes léto budu točit pohádku a na podzim se chystá také slibné natáčení v Brně. Zároveň se těším na letní prázdniny.
Text: Adéla Špulková
Foto zdroj: Facebook, archiv Simony Zmrzlé
