Vedle domovské Ypsilonky oblíbená herečka Jaroslava Kretschmerová účinkuje v Divadle Kalich v hudební komedii Je úchvatná, kde hraje nejhorší operní pěvkyni všech dob, a v retrokomedii Zločin v Posázavském Pacifiku si zase s nadsázkou zazpívá trampské písně první republiky. Těšit se na ni můžete opět v září.
Herečka, kterou si pamatujeme především jako „Evíka“, tedy ztřeštěnou sekretářku z trilogie „Slunce, seno…“, nepotřebuje ke zvyšování své popularity vymetat večírky nebo vyprodávat soukromí na titulních stranách. Dlouhá léta i bez toho patří mezi naše nejoblíbenější herečky.
Ztvárnila nespočet filmových a seriálových postav. Nyní hraje především v divadle. Je členkou souboru Studia Ypsilon. Září také na scéně Divadla Kalich. Za roli bezkonkurenčně nejhorší pěvkyně všech dob v představení Je úchvatná byla nominována na Cenu Thálie. „Na falešný zpěv asi žádná technika neexistuje. Prostě se to musí nadřít. Nikdy předtím jsem na jevišti zpívat falešně nemusela. Ale občas se mi to stejně povedlo,“ odpovídá s úsměvem na otázku, jaké je naučit se zpívat záměrně falešně.
K vidění je také v hudební retrokomedii Ondřeje Havelky Zločin v Posázavském Pacifiku, která si tak trochu střílí ze začátku trampingu v Čechách. A herečce není cizí ani tento způsob trávení volného času. „Asi vás překvapím, ale tohle téma mi není vůbec cizí. Sama jsem ráda vyrážela s trampy do přírody. A vařili jsme si čaj z jehličí,“ prozrazuje.
Představení Je úchvatná i Zločin v Posázavském Pacifiku bude na programu Divadla Kalich i v nové sezóně. Jaroslavu Kretschmerovou tak můžete vidět na prknech, co znamenají svět, už v září.
Jaroslava Kretschmerová a 4 otázky
Není vám to neustálé připomínání Evíka už nepříjemné?
Kdepak, nevadí mi, že jsem pro mnoho lidí zůstala navždy Evíkem, občas mě tímto jménem někdo osloví. Naopak je to vlastně velice milé, někdy mi díky tomu dokonce dovolí nakoupit v obchodě i po zavírací době. (smích) Čím jsem starší, tím víc mě dojímá, s jak velkým zájmem se při každé televizní repríze ty komedie stále setkávají. Vždyť první díl vznikl před více než čtvrt stoletím! Jen je mi líto, že řada herců, na které mám z natáčení krásné vzpomínky, už není mezi námi.
A jak vzpomínáte na režiséra Zdeňka Trošku?
Šlo o moje první pracovní setkání se Zdeňkem, okamžitě mi byl sympatický svou neúnavně dobrou náladou i profesionalitou. Spoustu scén nám tak roztomile předehrál, že se pak hrály samy. Navíc nás obklopovala pohoda Hoštic, všechny ty tetičky a babičky nás o pauzách hostily jihočeskými specialitami, no zkrátka nádhera!
Na obrazovkách jsme vás viděli naposledy v seriálech Rodinná pouta a On je žena! Proč jste nabídky na další seriály nepřijala?
Máte pravdu, vyběhla jsem z nich. Když člověk zkouší ve dvou divadlech současně, nemá už na nic jiného čas. Někdy je taky potřeba se vyspat. Nemůžeme pořád jenom pracovat.
Režiséři využívají ve filmu i na divadle především vašeho komediálního talentu. Není vám líto, že nedostáváte velké tragické role?
Není, protože mně v komediálním šuplíku není nepříjemně. Současná doba není jednoduchá, tak proč lidi nepobavit a nepotěšit!
Text: Michaela Rochovanská
Zdroj, foto: Divadlo Kalich
