Veselé paničky windsorské v pokušení vypočítavého svodu
30.8.2013
Kategorie: Divadlo

Veselé paničky windsorské v pokušení vypočítavého svodu

Produkce Letních shakespearovských slavností opět připravila na otevřenou scénu Nejvyššího purkrabství Pražského hradu populární inscenaci Veselé paničky windsorské v překladu Martina Hilského. Letos je tato hra, úspěšná zejména pro triumfální herecké výkony, zpracována už popáté, a to v režisérském provedení Jiřího Menzela.

Veselohra propírá tematiku ziskuchtivosti, spekulantství, potrestání, ale i lásky a ponaučení. Malebné městečko Windsor musí ustát fiasko smělého rytíře a jeho kumpánů.  Nakolik se tedy povede Falstaffovi (Bolek Polívka) rozvířit společenský život a způsobit tak tamějším zavedeným poměrům pozdvižení? Falstaffova vize tučného konta vede totiž jedině přes milostné avantýry se dvěma zralými a především zadanými ženami.

Prostřednictvím líbezného dopisu si tak razí cestu k naditému měšci, který mají ve správě jejich manželé. Paní Pažoutová (Simona Stašová) a paní Brouzdalová (Eva Režnarová) jsou však od začátku obezřetné, a tak společnými silami natřikrát vykonstruují past, v níž touží přelstít Falstaffa a zkrotit tak jeho nepřístojné pohnutky. Příběhem současně hýbe i zalíbení tří mužů k Aničce Pažoutové (Šárka Vaculíková). Doktor Caius (Ctirad Götz), Fenton (Jan Cina) a Tintítko (Michal Novotný) soupeří o náklonnost sličné dívky, což v závěru po menších eskapádách vyvrcholí svatbou.

Plejáda hereckých kvalit

Bolek Polívka uchopil postavu kavalíra s nadsázkou a důvtipem. Nadnesený komediální výraz částečně dokreslil nenápadnou improvizací a pro něj i typickým nonverbálním projevem. Svou fyziognomii, pro níž se opakovaně stává terčem posměšků, neváhal ještě více zkarikovat. Zatímco Jaromír Dulava v roli pana Brouzdala působivě předvedl žárlivého manžela, Ctirad Götz sršel francouzsko-českými idiomy, kterými mnohokrát odzbrojil diváky.

Simona Stašová a Bolek Polívka

Simona Stašová a Bolek Polívka

Neméně kvalitně obstály ve svých rolích i windsorské paničky. Jejich sehrané výstupy jsou prosyceny šarmem, elánem a osobitostí. Větší zápal dodaly svému jednání i formou spikleneckých grimas a škodolibých posunků. Energická Simona Stašová pak zvláště ohromila svou výraznou dikcí a zvučným hlasem. Ženám velmi zdatně sekundovala také paní Čiperná (Petra Hobzová), která doslova čiperně zvládla propracovat postavu švitořivé dohazovačky.

Veršované komediální drama přibarvuje perzifláž v každém okamžiku. Zlehčuje pak i pointu v konečném jednání, kdy se očekávané zostuzení rytíře promění spíše ve zkreslující podívanou. Svítící parohy, které jsou nasazeny právě Falstaffovi, nesymbolizují ani tak potupení, nýbrž nadsazenou parodii, která ale u diváků zabírá. Herecký um soustřeďující se na pohotové dialogy tak díky tomu proudí svižným tempem. Publikum pak deklamační umění herců odměnilo zaslouženým potleskem.

Text: Andrea Bennani
Foto: Viktor Kronbauer

Mohlo by vás také zajímat