Život jako smršť: romantické ideály, vratký vztah
20.5.2013
Kategorie: Divadlo

Život jako smršť: romantické ideály, vratký vztah

Nová inscenace Život jako smršť v režii Lídy Engelové skýtá divákům pohled do života slavného letce a spisovatele Antoina de Saint – Exupéryho. Nyní však více poodhaluje jeho komplikovanou povahu coby životního partnera a v důsledku toho tak odkrývá i spletité situace v manželském soužití.

Divák se stává svědkem silného pouta mezi dvěma lidmi, kteří prožívají rozličné podoby lásky, jež dokáže být někdy i krutá.

Láska versus kariéra

Dramatizace knižních vzpomínek je zpracována jako kombinace scénického čtení a prvků činohry. Manželská dvojice vypráví moment jejich osudového setkání, následně chvíle harmonického souznění i okamžik manželského přislíbení. Rozehrává se tak skutečný život plný bouřlivé lásky, v němž Consuelo přijímá roli oddané manželky. Přistupuje na pravidla svého muže, respektuje jeho pracovní vytíženost a žije jeho kolísavý život. Neustálé čekání a samota ji však vystavují strachu a úzkosti, a tak se vzápětí dostavuje pocit vzájemného odcizení. Consuelo má snahu se od Antoina odpoutat a žít svůj vlastní život. Vzniká tak koloběh rozchodů a návratů, z něhož není úniku. Tak jako Consuelo podléhá lásce svého partnera, podléhá Antoine obdivu chtivých žen. I přes narušení partnerské důvěry je ale Antoine v krizových situacích svou ženou nadále opatrován.

Prvotní rozpaky z věkového rozdílu hlavních postav, ztvárněných Taťjanou Medveckou a Martinem Hofmannem, nebyly vůbec na místě. Jejich partnerská souhra je po celou dobu věrohodná, stejně tak jako projevy vzájemné blízkosti i decentní intimity. Martin Hofmann své postavě propůjčil jistou dávku sebejistoty a šarmantnosti, Taťjana Medvecká pak zdůraznila potřebnou empatii a svou gestikulací dokázala vystihnout jižanskou horkokrevnost.

Strohá scéna dává na černém pozadí vyniknout stříbrno-bílému měsíci v úplňku, který se během citací z autorových děl zabarvuje do tónů modré nebo zlatavé barvy. K dispozici využívají herci pouze dvou dřevěných židlí, s nimiž podle potřeby v prostoru manipulují. Dva mikrofony slouží především k záznamu telegramů, které Antoine své ženě zasílá. Ze zvukových nahrávek mohou diváci v podání Viktora Preisseslyšet krátké úryvky z knižních děl samotného Antoina de Saint Exupéryho.

Text: Andrea Bennani
Foto: Divadlo Viola

Mohlo by vás také zajímat