denbaresova_rozhovor_hl
23.8.2018
Kategorie: Rozhovory

Denisa Barešová: Nejsem typ herečky, co se jen tak svlékne

Jméno absolventky činoherního herectví Denisy Barešové je v poslední době skloňováno především v souvislosti s novinkovým filmem Jan Palach, který je aktuálně hitem našich kin. Náš rozhovor se tak točil především kolem tohoto snímku.

Jakou postavu ve filmu hrajete? Jaký má vztah k Palachovi?
Moje role se jmenuje Helenka. Je to kamarádka Honzy Palacha už od dětství, kdy spolu vyrůstali ve Všetatech. Jedná se o postavu, která tedy skutečně existovala. Helenka si prošla dětskou obrnou, následkem níž byla ochrnutá na jednu nohu a Honza se o ni od malička staral. Dokázala se z toho však dostat. Údajně spolu chodili, ale není možné to nijak dokázat. Helenu dokonce neznali osobně ani jeho kamarádi. Po jeho smrti to s ní, tuším, nedopadlo dobře.

Jak byste Helenku popsala?
Je to klidná, tichá holka, která je velmi oddaná a „naladěná” na Honzu. Neznamená to ale, že by byla nějaký chudáček. Je sice jemná, ale rozhodně sebou nenechá manipulovat.

Jak jste se k roli dostala?
Přes casting. Dostala jsem nabídku od castingové agentury Soni Ticháčkové účastnit se tohoto konkurzu. Setkala jsem se při něm s režisérem Robertem Sedláčkem. Nezkoušeli jsme vlastně ani text, spíše jsme si povídali a bylo to.

Studovala jste kvůli roli nějaké spisy, historické dokumenty?
Něco jsem si samozřejmě četla a zjišťovala, ale ani já, ani režisér jsme nechtěli vyloženě Helenku kopírovat. Společně s Viktorem Zavadilem (představitel Jana Palacha, pozn. red.), Robertem Sedláčkem a dalšími dvěma herci jsme jeli na čtyřdenní soustředění, kde jsme se vzájemně poznali a řešili vztahy mezi našimi postavami. Právě tam vznikal charakter a osobnost mé postavy. Velkou zásluhu na tom měl právě Viktor a Robert.

Jaké bylo natáčení?
Natáčení probíhalo ve dvou blocích, a to srpen-září a listopad-prosinec. Celkově asi kolem třiatřiceti dní, já točila asi čtrnáct dní. Pro mě to bylo nesmírně pohodové natáčení, s režisérem Sedláčkem se mi skvěle spolupracovalo. Má svůj styl režírování, který mi vyhovoval, protože jsem díky zmíněnému soustředění věděla, do čeho jdu.

Znala jste se s Viktorem Zavadilem už dříve?
Od vidění jsme se znali, ale soustředění a natáčení nám umožnilo poznat se lépe a byla to skvělá spolupráce.

Je ve filmu nějaká scéna, na kterou jste se vyloženě netěšila?
Původně měla být ve filmu scéna, ve které jsem měla být nahá, a z té jsem měla strach. Nejsem typ herečky, co se svlékne jen tak bez problémů. Nakonec to ale dopadlo dobře, na nahotu nedošlo.

Proč by podle vás měli lidé na film přijít?
Myslím, že lidé by neměli zapomínat na takovéto činy a navíc teď, za dnešní politické situace. Je zajímavé pozorovat jedince, mladého kluka, který se rozhodne něco udělat, když spoustu lidí skládá zbraně a tíží je bezmoc. V něčem může být film inspirující, ne ve smyslu, abychom se šli upálit, ale abychom si uvědomili svou pasivitu či nečinnost.

A jak se odlišuje od snímku Hořící keř?
Skrze obrazy mapuje Palachův život před jeho upálením. Ukazuje, jaká to byla bytost, jaký měl charakter, jaké okolnosti ho přesvědčili o jeho činu. Právě v tom se zásadně odlišuje od Hořícího keře, ke kterému ho většina připodobňuje, což po zhlédnutí filmu, předpokládám, opadne.

Denisa Barešová a Viktor Zavadil

Denisa Barešová a Viktor Zavadil

A teď nám prozraďte něco o vás. Jaké máte dobré a špatné vlastnosti?
Tak to nevím. Jsem panovačná, přecitlivělá, hodně citlivá na rodinu, líná, pokud nejde o něco, co mě vyloženě baví, přisprostlá, veselá, zodpovědná, mám věčně černé svědomí. Někdy nesnesitelně netrpělivá, někdy pokorně vyčkávám. Nedokážu říct, co jsou dobré a špatné, jak v které situaci.

Jak nejraději trávíte volný čas?
Dělám jako servírka za barem v bistru. Jsem s rodinou, s kamarády, vařím a peču, chodím do kina a do divadla, čtu si, procházím se, cvičím jógu. Asi nic extra zajímavého.

Kdybyste nebyla herečka, co by vás bavilo?
Chtěla bych mít nekonečno peněz a cestovat a ochutnat co nejvíc jídla. V reálném světě bych asi dělala něco v gastru. Také bych chtěla dělat lidem radost. To se snažím i teď, skrze jídlo to jde docela dobře (smích).

Jaké profesní aktivity vás čekají v blízké době?
Od září nastupuji do angažmá do Švandova divadla a budu si dělat kurz na cukráře, měla bych ještě něco vystudovat a tohle mě hodně baví.

Text: Michaela Rochovanská
Foto zdroj: Denisa Barešová, ČSFD